Pokud alespoň trochu sledujete skupiny, které jsou proti očkování, můžete si všimnout, že jedním z často opakovaných argumentů je ten, že očkování způsobuje autismus. Toto tvrzení je mezi těmito lidmi skutečně široce rozšířené, a tak je na místě se ptát, zda na něm přeci jen nemůže být něco pravdy. Nejprve je dobré se podívat, kde se toto tvrzení vzalo. Jedná se o studii, provedenou v osmdesátých letech, která dokazovala korelaci mezi očkováním a zvýšeným počtem diagnostikovaných autistů. To stačilo k tomu, aby bylo mnoho lidí přesvědčeno, že vakcíny jsou nebezpečné. Koneckonců, bylo to prokázáno studií, ne?

Laikovi by takovýto důkaz mohl stačit, a v mnoha případech také stačí. Ovšem když se na celý případ podíváme trochu blíže, zjistíme, že situace není ani zdaleka taková, jak se na první pohled může zdát. Je zde totiž hned několik problémů. Tím hlavním je, že výsledky této studie nikdy nebyly potvrzeny, a to ani v opakovaných studiích. Naopak, bylo prokázáno, že mezi očkováním a autismem žádná spojitost není. Ona původní studie měla chyby v metodologii, které byly později prokázány.

Ovšem je zde i další fakt. Tím je skutečnost, že jako vše ostatní, i vakcíny se postupně vyvíjí. Máme stále lepší a účinnější látky, vynalézáme nové metody. V naprosté většině případů se dnešní očkovací látky liší od těch, které byly používány v době původní studie. I kdyby tedy byla pravdivá, byla by dnes stejně irelevantní.

V neposlední řadě se musíme zamyslet nad tím, proč by, pokud by tomu tak bylo, s tím nikdo nic nedělal. Každá společnost potřebuje, aby co největší část populace byla zdravá a práceschopná. To velmi dobře vědí i vlády. Úmyslné rozšiřování autismu by tedy bylo kontraproduktivní.

Je tedy jasné, že se jedná o zastaralou teorii, která se nakonec ukázala jako nepravdivá. Samozřejmě, očkování může mít nežádoucí vedlejší účinky, avšak ty se projevují jen v malém procentu případů, a benefity je více než kompenzují.